výzva petice seznam signatářů internetové petice

dokumenty ohlasy v médiích videa tiskové zprávy ke stáhnutí

Kdo chce zbourat Ostravici?

Kdo chce zbourat Ostravici?, OSTRAVAK III/2012

Vzpomenete si na časy, kdy jste si šli do obchodního domu Ostravica koupit s rodiči své první sako do tanečních, klobouk pro babičku nebo třeba si jen tak dát chlebíček do bufetu v jeho mezipatře? Možná vám předešlá věta zní jako návrat do časů první republiky, bohužel se však zmiňujeme o minulosti nepříliš dávné.

Objekty dřívějšího Módního domu Ostravica procházejí složitými časy plnými těžkých zkoušek. Velká část jich je dána dobou, v níž žijeme. Složité vlastnické vztahy v devadesátých letech a rozmach nákupních center v novém tisíciletí se na jeho osudu určitě negativně podepsaly do značné míry.

Zdá se však, že poslední ránu celému komplexu se rozhodlo zasadit samotné vedení města Ostravy. V roce 2008, tedy před více než čtyřmi lety, se rozhodlo vyhlásit soutěž na prodej nezastavěné části náměstí Edvarda Beneše, tedy pozemků přímo sousedících s Ostravicí. Záměr se zdál být chvályhodným a měl přinést novou investici, která mohla nepřímo pozitivně ovlivnit i další osud sousedního obchodního domu. Do soutěže se přihlásili tři zájemci – dva finančně silní zahraniční a jeden nepříliš známý z Prahy. Nejvyšší nabídka na odkup pozemků činila přes 88 milionů korun, druhá nejvyšší pak 86 milionů korun a nejnižší 83 milionů korun. V září 2008 ostravští zastupitelé většinou hlasů ČSSD a ODS rozhodli, že nejnižší nabídka finančně nejslabšího uchazeče – společnosti Amádeus Real, a.s., z Prahy – je pro město nejvýhodnější. Nebyla vyslyšena logicky se nabízející úvaha o tom, že ten, kdo několik let nemá na to, aby opravil obchodní dům Ostravica, nebude s největší pravděpodobností už vůbec mít na to, aby kromě opravy samotné realizoval další výstavbu za několik set milionů korun.

Zastupitelé logiku obrátili naruby a své rozhodnutí odůvodnili tvrzením, že právě prodej pozemků na náměstí Edvarda Beneše umožní vlastníkům Ostravice její opravu. Skutečnosti, že svým rozhodnutím ochudili městskou pokladnu o více než pět milionů korun a že v době přicházející finanční krize namísto nadnárodních silných společností upřednostnili společnost malou a takřka neznámou, komentovat opomněli.

Vedení města také opomnělo veřejnosti oznámit, že jen několik málo měsíců po vyhlášení výsledků soutěže vyhovělo žádosti vítěze o rozložení úhrady kupní ceny do splátek, a to na několik let.

Pro osud bývalého obchodního domu byl však důležitý obsah dodatku z října 2009, který změnil i původně docela dobře nastavené podmínky památkové ochrany. Co si má občan myslet, když město vypíše soutěž na prodej (jak samo uvádí) strategického pozemku, stanoví si podmínky jeho využití, které krátce po uzavření kupní smlouvy zase změní? Působí to na vás jako předem dohodnutá strategie, jak se zbavit nepohodlné památkové ochrany?

Město však ve své benevolenci zašlo ještě dál. Podle podmínek kupní smlouvy byl investor povinen svůj projekt předložit městu ke schválení. To v roce 2010 učinil. Město se však v dohodnuté lhůtě 45 dní vyjádřit nestihlo. Své připomínky investorovi doručilo pozdě, a ten už dále nebyl povinen se jimi řídit.

Na sklonku roku 2011 investor požádal obvod Moravskou Ostravu a Přívoz o souhlas se stavbou. S žádostí o prezentaci projektu vedení obvodu pozvalo zástupce investora na jednání rady. Ten přišel zcela nepřipravený a jediným materiálem, který prezentoval, byla studie, o níž prohlásil, že již neplatí. Rada projednávání souhlasu odložila a požádala o opětovnou prezentaci. Na ní už byl investor připraven a prezentoval svůj projekt, který předpokládal zbourání bývalého obchodního domu Ostravica. Rovněž vedení obvodu oznámil, že požádal o vynětí sousedního domu z památkové ochrany a že v jeho prostorách hodlá umístit trafostanici. S takovýmto záměrem rada nesouhlasila a souhlas s umístěním stavby investorovi nevydala.

O tom, co následovalo, se můžete dočíst na internetových stránkách deníku Mladá fronta DNES .

Do případu vstoupil pan primátor, konala se demonstrace na záchranu Ostravice. Město postupně poskytlo obvodu potřebné dokumenty, z nichž vyplynulo, že všechny změny v projektové dokumentaci již byly městem investorovi odsouhlaseny. Městského obvodu se nikdo na nic neptal, nebyl účastníkem smlouvy, a tak mu nezbylo než souhlas vydat. Komicky pak působil pan primátor, když se vehementně snažil občany přesvědčit o tom, že obvod podlehl tlakům a zalekl se vlastní odpovědnosti. O tom, že za případnou demolici historického objektu je plně odpovědný jím vedený magistrát, pomlčel.

Společnost Amádeus Real se pokusila využít nastalého zmatku a oznámila městu Ostravě, že odstupuje od kupní smlouvy s tím, že bude požadovat úhradu zmařené investice. S ohledem na to, že pár desítek metrů vedle vyrostlo největší nákupní centrum na Moravě, se jí ani nelze divit. Škoda, že se nad konkurencí nezamyslela o pár let dříve.

Právníci města i obvodu se shodli na tom, že s ohledem na pochybení při naplňování kupní smlouvy jsou šance investora na úspěch v soudní při minimální. Proto nás překvapuje rétorika pana primátora, který v poslední době používá termíny, jako jsou mimosoudní dohoda nebo narovnání. Věřit tomu, že Ostravica má posloužit ostravským politikům jako záminka pro získání městských peněz, se nám nechce. Jaký bude osud někdejší perly Ostravy, nevíme. Budeme jen věřit, že po událostech z jara tohoto roku si vedení města bude při její záchraně počínat zodpovědněji než dříve.

Nemůže nás proto překvapit, že čas plyne, obchodní dům dále chátrá, na náměstí se nic neděje a vedení města jen nečinně přihlíží a čeká. Na co? Na demolici a vytvoření nové historickou budovou nezatížené lukrativní parcely…

-red-

OSTRAVAK III/2012

http://www.ostravak.info/kdo-chce-zbourat-ostravici/

[vloženo: 20. 10. 2012] [zpět]